Slyšela jsem

U vás je prý festival,
kdy umělci chodí po ulici.
V rádiu se vše dozvím
a nepotřebuji učebnici.

Vzpomínám
na introvertní dílnu
malování
i barvy,
které jsou neuvěřitelné.

Šarm věcí víří dálkou.
Zájmem bez hranic
v žánru empatie
i podaných rukou.

Máme virtualitu.
Minulost.
Vztahovou vyčerpanost
v kruhu let i brázd.

Chápu.
Chceš být sám
a já s tím nic neudělám.

Zůstal mi obraz.
Melancholie i láska,
co pořád žije.
Nepochopí ten,
kdo opravdu nemiluje.

V oblacích sen,
co žádostí plyne.
Možná už nebude lásky jiné.
Tak píšu básně
a nejsou prázdné.

Narodila se dvě srdce,
ale i krásné pohádky mají konce.
Nenaplněné zvonce.

Ticho i mlha
dává nekonečné tance.
Věčnost bez milého drtí
jako pouta bez vězení
i záblesk netečnosti.

21.06.2024