Anotace: ...
Papírovou růží dívka z novin skládá,
do které svou naději dává.
Chce se ptát zda prosbu on slyší
ale hlas její se stává tišší a tišší.
Naráží na kameny, vlny útesy,
na bouři, ne na oblohu s modrými nebesy.
Narazila protože tam jiná byla,
Ta jiná, byla jeho milá.
Vzdušné zámky už nestaví si,
nemá před sebou jeho rysy
Když z jiné chce příběh číst,
ona též knihu obrací na novy list
Růže vadne, láska k němu chřadne,
rozhodla se nemít city žádné.
Už z něj nemá husí kůži.
A tak trhá na padrť tu růží.