Anotace: Mé malé vyznání
S radostí svého zraku se vzdám
Bez váhání, snadno a lehce
Jedno oko tomu, co nevidí, dám
A druhé tomu, jenž vidět nechce
S radostí vzdám se i rukou svých
I když ztratím tak jistotu ve světě, v němž žiji
Ke svým nohám sezvu zástupy bezrukých
a dám jim i ruce těch, kteří nehladí, ale jen bijí
S radostí půjdu a vzdám se srdce svého
Aby žilo pro ta ostatní, v sobě krásu nesoucí
A z tepen světa tak vypudilo démona zlého
V srdcích temných lidí, v srdcích marně tlukoucích
S radostí vzdám se sám sebe, svého já
Ve prospěch těch, co ještě hledají se
Aby ke všem dorazila zpráva má
Ať strach nemají a sami sebou netají se
Hezké, dojemné. Avšak říká se, že dokonalost v jakémkoli směru přináší smrt. Já zas myslím, že kterákoli vlastnost - byť dobrá - když se přehání, stává se nutně vlastností špatnou...
13.04.2007 23:29:00 | Juhunka
Je pěkná, dobře napsaná, je v ní spoustu citu, cit s ní přímo tryská. Moc pěkné
12.04.2007 10:54:00 | SadLily
moc hezky procítěná, opravdu jsi takový? - to musí být nebe žít vedle Tebe...
12.04.2007 10:10:00 | ni.va