Duše

Podkovy klapou
a koně bílé
tou cestou zlatou
přijíždí k víle
v pramínkách deště

Jen víla stojící
teď plakat může
postava truchlící
a bíla růže
truchlí za duši

Za černou duši
truchlí tam do šera
snad růže tuší
že toho večera
neumře sama...