Světluška

Rázem zčernala

i zem u tvých nohou.

Ruce se zdály být náhle tak těžké.

A nebe tak daleko,

jak za žízně voda,

když vsákla se poslední kapička deště.

Ticho na jazyku,

ticho i na srdci,

jen šepot křídel, křik havranů u lůžka.

A nebe tak daleko,

jak za noci světlo,

když usnula v tvých dlaních poslední světluška.