Moje Smrt

Jednou mě to všechno zničí
a už nebudu se smát.
Cítím, že ve mně něco klíčí,
je to strach, bolest, ale hulení mám rád.

Nevím, jak to mám řešit,
nevím, co vůbec budu dělat.
Nechci se zbytečně plašit,
ale už tomu nemůžu vzdorovat.

Ještě jednou si to dám
a přísahám, že už pak přestanu,
zahulím si sám
a je to poslední šluk, který dostanu.

Asi jsem to přehnal,
měl jsem toho moc,
zřejmě jsem selhal,
vidím, jak na mě padá noc.

Vzpomenu si na kamarádku,
která mi vyvěštila,
že si dám obrovskou dávku
a já jsem jí nevěřila.

začnu se klepat,
padají mi víčka,
už nemůžu se vztekat,
blednou mi líčka.

Na zem si lehnu,
už nic nevnímám,
kamarádka měla pravdu,
já umírám...