Kosák a jeho by(i)dla

Kosák a jeho by(i)dla

Na konci zahrady, na vysokém stromě,

mají kosi dobré bydlo, 

žijí si tam skromně.

Jeden malý kosák, rovnováhy pán,

balancuje ne větvích,

není na to sám.

Balancuje s dlouhým bidlem, svoji dlouhou tyčí,

jen málokdy spadne na zem,

to pak hodně křičí.

Jeden letní večer, vichřice se snesla,

svou silou ukrutnou, 

obě bydla? / bidla? odnesla.