Jsem jako jehla v kupce sena
Ucho plné hnisu
Nit..někde leží..přetržena
Součástí letopisu….
Jsem jako zrnko v poušti
Vyprahlý…opuštěný..
Snad vítr odvane mne v houští
Do náruče.. ženy..
Té o níž stále sním..
Princezně z pohádky
Co propůjčí mi klín
A vyprdne se na hádky..
Tak stýskám si a sním
V hospůdce na růžku..
a třetím pivem zapíjím
Už druhou porci tvarůžků…
Tak jsem si právě přetežtla, jak to s ženskejma končí, a ty už zase....
Ale moc pěkný
19.05.2007 13:12:00 | Bernejev
Ahoj Litlíku!
Především dík za komenty u mně.Přinesly mi štěstí a úsměv.
A tato báseň?Moc hezky složená,ale pokud je pro mně-za což velmi moc děkuji-
přesto čekala bych vůni jinou-
a ne tuto tvarůžkovou.
Tobě dobrou chuť k ní přeji,
já si posečkám raději
třeba na jeden květ
co dokáže zavonět.
Snad Tě tímto neurazím,
víš,já tvarůžky vůbec nejím,
ale sýry ty ráda mám
a Tebe si do "Oblíbení" klikám
jako svého kamaráda.
13.04.2007 06:10:00 | s.e.n