Člověk neumí vše pojmenovat zpátky.
Dívat se dopředu bez olova i hádky.
Nejprve políbit zem.
Nehledět na prach
a říkat jsem pravým člověkem.
A co zvony?
Pustit je do ozvěny
v další brány.
A varhany?
Ty pustit do srdce.
Fotila jsem je dávno
a cítila hudbu jako ovoce.
Promiňte, hraje duše?
Ticho.
Bastet mňouká.
Ale to už je jiné stvoření.
Táhlé znamení.
Ju.
27.02.2023
Blahopřeji Ti ke třem tisícovkám básní
To člověk kdekterý zpozorní či se zasní!
Marty
29,6
BMI
střední nadváha
02.03.2025 18:53:31 | kudlankaW
Děkuji za podporu. Asi nejkrásnější je to, že mám pořád čtenáře a bez nich by mě to nebavilo.
Děkuji moc, milý Marty a přeji krásný a ničím nerušený večer s mou malou Mkinkou
02.03.2025 19:32:21 | mkinka
..:DD - já ti nevím, jestli jsem pravým člověkem??
já jsem ti tak nějak splácaná - podobně jak prapodivný ptakopysk
od všeho trochu - hlavní je povětří, pak zčásti zem
a potom různé příměsi (tož -stvořit mne, byl risk :DD)
02.03.2025 10:01:11 | šuměnka
Svět je hádanka
a tvoří vnitřní ráj.
Kus okapu na domě,
kde sedá pták.
A šeptá, že neví
i hledá vody spád.
02.03.2025 10:07:42 | mkinka