Všechny domy v ulici jsou průhledné
Vidíš muže
jak polyká své vlastní ruce
ženu
co se svléká z kůže
děti
které si staví hračky
z ulámaných žeber
Když se setmí
světla hvězd pronikají stěnami
a mění jejich tvar
Muž najednou zvedne pohled
a uvidí svůj vlastní odraz
v očích někoho cizího
Neví
zda to není horší
než být sám
Když prší
sklo se kalí dechem města
a lidé zapomínají na vlastní obrysy
Možná je to tak lepší