Šum křídel,
mávání lásky,
tvůj dotek—
sen, který nikdy neměl skončit.
Ale vyschnul jako pramen.
A já teď sahám na popraskanou zem,
jakoby mi v srdci zůstal jen popel.
Ruce prázdné,
duše na tisíc kousků,
v hlavě zima.
Tak se ptám—
přijde zase jaro,
nebo věčný ledopád?
Vždycky přijde jaro, Červenovlásko... zrovna tak v životě, záleží totiž i na Tobě :-)))
06.03.2025 20:02:02 | Helen Mum
jednoduchá čeština
je nejkrásnější
04.03.2025 20:38:31 | dělnický básník a prozaik
..přijde - a já věřím, že do tvých vlasů brzy
se vmotá nový šum - dotek lásky milostný i drzý :))*
04.03.2025 10:05:12 | šuměnka