motýl

Na křídlech
nádherného stvoření,
myšlenky svoje
nechal jsem chvíli
jen tak volně létat
voňavou zahradou,

snad nasají do sebe
všechnu tu krásu,

tam mezi dvěma
překrásnými blankytnými
křídly,
jež třepotají se mi
před očima,

život má najednou
zase smysl,

nektar květu Tvého,
přesladkého,
okouzlil všechny mé
smysly,

stojí to za to
být alespoň chvíli
motýlem,

pobýt ve Tvojí
voňavé náruči,

a nemyslet na to
čím byl jsem,
....
než dala mi příroda
..křídla...