Neviditelná
Neviditelná
Holka si podřezává ruce.
Ptá se někdo proč?
Má prázdnou duši,
v ruce žiletku.
Dáme jí pět minut,
abychom zjistili,
proč končí na ulici.
Jen s batohem,
vyhaslým pohledem,
bloudí mezi cizinci,
kteří ji rozumí.
Proč stojí ve frontě na krásu,
když už nemá rodinu?
Táta pořád na mol,
a ona by chtěla slyšet
jediné slovo:
„Děkuji, že jsi.“
Komentáře (16)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Smutné téma, a za mě, dobře napsané... bohužel, co popisuješ, vím, že mezi mladými lidmi se děje... myslím si, než skončit na ulici, děvče by mělo vyhledat pomoc :-)
06.03.2025 19:54:35 | Helen Mum
veľmi pekne
06.03.2025 18:28:56 | IronDodo
Moc děkuji docela jsem měla stý básničky strach že bude taková tvrdá že se nebude líbit.
06.03.2025 18:46:33 | Červenovlaska
Děkuji, že jsi :-)*
06.03.2025 09:07:31 | Ondra
Teď nevím jestli já nebo neviditelná ale moc děkuji DDD
06.03.2025 09:36:50 | Červenovlaska
Obě :-D
Ty (autorka) a tím pádem i neviditelná (dílo) ;-) a velice rádo se psalo ;-)*
06.03.2025 10:36:58 | Ondra
Ve stínech ulic bubnuje déšť slova,
která nikdy neslyšela.
A přesto v kapkách tajně věří,
že jednou přijde ten, co ji uvidí.
„Že jednou uslyší: ‚Děkuji, že jsi.‘“
05.03.2025 07:39:25 | mara539
