- x -

- x -

 

Kniha jak spánek

kolébá mým bděním

uprostřed života

tonoucí

osamělý

od břehu na břeh velmi vzdáleně…

a já se zalykám

v  proudící dusné pěně

volám Tě o pomoc

pošli mi aspoň kruh…

 

zbývá mi samota

truchlivý omlácený druh

Autor Vaska49, 05.03.2025
Přečteno 228x
Tipy 20
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

05.03.2025 23:21:18   Sonador

na osamělosti je nejhorší, že je plná lidí... samota je hezká, duše v ní roste... pěkná báseň*

1líbí

06.03.2025 09:49:17   Vaska49

Díky, Sonador"

líbí

05.03.2025 19:03:05   šuměnka

osamělost vs. samota jsou dva velké rozdíly :)**

**
Osho krásně vysvětluje
viz: https://www.nakridlechandelu.cz/samota-oz/

líbí

06.03.2025 09:49:56   Vaska49

Díky, Šuměnko!

líbí

05.03.2025 18:21:42   mkinka

Vem si k sobě kocoura, ten Ti hezky zamňouká.
Bude krásná noc a náruč plná milých chlupů.

líbí

06.03.2025 10:26:36   Vaska49

Já bych dal možná místo "zamňouká" "zakňourá" :)

líbí

06.03.2025 10:57:29   mkinka

Ano,ten můj cicak ráno knoural, že to nemělo nic společného s mňoukáním,to bylo spíše ia Jack

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel