- x -

- x -

 

Kniha jak spánek

kolébá mým bděním

uprostřed života

tonoucí

osamělý

od břehu na břeh velmi vzdáleně…

a já se zalykám

v  proudící dusné pěně

volám Tě o pomoc

pošli mi aspoň kruh…

 

zbývá mi samota

truchlivý omlácený druh

Autor Vaska49, 05.03.2025
Přečteno 147x
Tipy 20
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
1líbí

na osamělosti je nejhorší, že je plná lidí... samota je hezká, duše v ní roste... pěkná báseň*

05.03.2025 23:21:18 | Sonador

líbí

Díky, Sonador"

06.03.2025 09:49:17 | Vaska49

líbí

osamělost vs. samota jsou dva velké rozdíly :)**

**
Osho krásně vysvětluje
viz: https://www.nakridlechandelu.cz/samota-oz/

05.03.2025 19:03:05 | šuměnka

líbí

Díky, Šuměnko!

06.03.2025 09:49:56 | Vaska49

líbí

Vem si k sobě kocoura, ten Ti hezky zamňouká.
Bude krásná noc a náruč plná milých chlupů.

05.03.2025 18:21:42 | mkinka

líbí

Já bych dal možná místo "zamňouká" "zakňourá" :)

06.03.2025 10:26:36 | Vaska49

líbí

Ano,ten můj cicak ráno knoural, že to nemělo nic společného s mňoukáním,to bylo spíše ia Jack

06.03.2025 10:57:29 | mkinka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel