U autobusové zastávky
je ruch lidí
a každý je jiný.
V koutě
se vyhýbal
den
záchranným vozům.
Tady Karlovo náměstí.
Nastupujte a
životu věřte.
Než zastaví se ručička hodinek,
počítám kytky
i jaro uvnitř centra mimoděk.
Je pondělí
a zas se překračuje
rám
světelných let.
Praha má svůj vzdech.
vzpomínám na Karlovo náměstí,
Billu, Fortunu, trafiku, kde jsem
si koupil výherní los, sv. Ignác,
nemocnici, park
10.03.2025 12:36:09 | dělnický básník a prozaik