Anotace: Sundejme z jádra slupku, nebo oblékněme kabát smutku…
Chemlonovou pratečku smutku
vypředu do velbloudí vlny,
aby Tě navždy hřál
tento kabát z ní
(sice už neumím moc šít,
ale můžu Ti jej třeba i namalovat)
Do zakonzervovaných skutků
zas naložím přezrálé viny,
upletu z hroznů šál
ať z Tvé kapsy ční
(city a věci perem žít,
na hraně básní jádro pudla rozbalovat)
17.04.2007 16:54:00 embryo v hlave
MOc hezka basnicka...inspirativni k práci:D..i kdyz to nema asi ten vyznam:D...ale stejne..diky:))
15.04.2007 08:04:00 uživatel smazán
Vykašli se na chemlonování,
ztratilo svou tvář,
rozumím ti až moc
15.04.2007 00:27:00 Liv
Levandule, jsem nešikovná na básnění, malování i šití, někdy to není k bytí...
Ale ráda dělám koláže, takže Ti rozumím. Tak trochu.
14.04.2007 20:56:00 Navire
Švihácký šál z hroznů ležérně vlající z kapsy..? no Levandulko-ty né že nemaluješ, ty maluješ!/akorát že máš místo štětce pero-nebo klávesnici?:)/
Vždycky mám při čtení Tvých básní pocit, že TAHLE se mi od Tebe líbí absolutně nejvíc.../momentálně se v tom pocitu topím/... a už se těším na další!
14.04.2007 20:01:00 Cecilka
Kousavý chemlon v hebkou vlnu proměnit,
ze smutku udělat cit, co krásně hřeje
to vyžaduje víc, než špetku kouzlení..
že by to jádro pudla byl tunel do naděje?
14.04.2007 07:31:00 s.e.n
Slovy a obrazy ve svých básních vládneš dokonale.
Z šití bychom nic neměli.Takže je to dobře.
13.04.2007 16:19:00 Levandule
Niki, už nemaluji několik let... nemám čas a potřebný klid... (ale malování je mi blíž než šití...) ;-)
13.04.2007 09:46:00 NikitaNikaT.
Mám pocit otevřeného konce, ale s tím malování ... namaluj mi obrázek ... :o) jenom pro mě :o) Pořád na mě svítí to Sluníčko, číst Tvé básenky v tento moment, nádherný to pocit.