MÁM RÁD TO TICHÉ VZPOMÍNÁNÍ

tvé ruce
jako modrobílá něha
tak jedinečné, k zulíbání

statické ticho
v zrcadle odraz do duše
čekáme na tmu, oba
já Světlonoš, ty Světluše

tisíceré díky, tobě večere
s chladivým vánkem přichází stín
skrojkem chleba otřu ti roztoužená ústa
po zemi měsíc začne klopýtat
čeká nás čarovných devatero zim