Slovní hříčka

Slovní hříčka
to je říčka,
nořím veslo ve slovíčkách.

Na moji bárku,
z háčků a čárků
dopadá sprška v kapičkách.

Bárka se zaplétá do klíček
těch rozbouřených slovíček,
voda mě promáčí jako vodní krysu.

Záhy jsem vypadl z plavidla,
rozhodla o tom Pravidla
českého pravopisu.

Netušil jsem zradu,
vzalo mi to dech.
Skončil jsem svou plavbu na slovech
už v druhé sloce na druhém vodopádu.

Vytahuji Pravidla z vodní tříště,
to kdybych se rozhodl vyplout příště.