Venku pršelo
a kočka spočinula
v měkké náruči.
Ty dne v křehké svatosti.
Líbej řádky nepromeškané.
Jednou napíše ticho
mezi řádky
křivky ženy.
Pst.
Dialog touhou natěšený.
Štěstí se vlní
bránou jitřní literatury.
Mohu si nechat u Tebe knihu?
Proč ne?
Třeba ucítím Tvůj vlahý ret
v reálném paláci radosti.
Můj dlouhý květe
z náznaků minulosti.
Už hřej.
Miluji Tě.
Plode pera slastných výkřiků.
Ještě.
Rychlou pusu.
Křivky žen jsou křehké v dešti
muži neumí je snésti
bez myšlenek
o cíli..
26.03.2025 16:51:21 | RadoRoh
Velmi hezké-plné vášně.., milá Jituško :-)*
23.03.2025 15:52:10 | Ondra
Chtěla jsem připomenout jaro a krásu nastávajícího léta i dát do neděle radostnou zvěst, když zítra začíná práce a náročný týden,tak ať se alespoň ondrasku v básničce člověk cítí pohádkově
23.03.2025 15:56:20 | mkinka