Vesna II.

Prorostla tónina do hlasů pivoní

letící co molekula šťastného jara

vibrují a šustí křídla žluťáska

a ty víš své - voňavá duha spí

Zazelenáš se ty slivoni zítra?  

Nebo kořen prohloubíš snad?

Místa dost, ale kam ulehneš?

Kdy v paprscích vykoupeš se?

Pomatená máta šálí asteroid

kde měkne citrus oka meduňky

opájí k závrati ty dny u pramene

a ty ví své - klopýtáš si pro radost

Serpentýny listoví líbají skráně

úsměv jak kráter v měsíce záři

uronilas kapku pryskyřice konopné

a ty víš své - jaro už láskou hoří