Múzy v hotelu

Co by měl básník vyprávět.

Když už mu není malý svět?

Zřídlo je vyschlé a oněmnění

uvrhá múzy v zapomění.

 

Múzy jak dámy v hotelu.

Zvou oknem k sobě nahoru.

Každá je oděna v jiný šat.

žádná však nahá a to je pat.

 

Jakoby nahá dívka v řece

byla má múza a tak přece

Svlékat je po jedné nemá cenu.

Přesto tu touhu nezaženu.

 

Svlékat je jednu po druhé

a hledat verše v jejich klíně

Tu nahou dívku bych utopil

a neubránil se čiré vině.

 

Hledám tak v řece v kamení

Tělo tak krásné že mámení.

Jímá mě vždy když se chystám psát.

Nepřestanu ji milovat.