Podšálek Velikonoční

Namaluj mi kraslici očním stínem

bez vin předků, bez soudu smírčího

přetékáš přes šíji od višňového medu

a chutnáš po lůně kura stříbrokřídlého

Potulné studánky věští magii tvarů

jak zrcádka v sále prozářených lustrů

hosté i pomlázka potají laskají oblak

v košíku drobty naděje skví se dubnové

Dovolíš pentlím omotat cop rusovlasý?

Rozdáš srdce dítěti v našich pamětech?

Splníš slib stát se jedlí v stínu pahorků?

Nebo zmizíš i s řetízkem na kotníku?

Zapálíme celistvost našich lvích duší

tyrkysovou sekerou tíce do skořápek

a tekoucí slivoně k nebi pozvednem

tu kraslici z lásky husím brkem podpíšu