Tvoje tvář
v měděném kouři
nad neznámým městem
novoluní v oku vážky
Rozednívá se
plašíš tmu
bušíš mi v spáncích
už nemáš jméno
jen pouhý dech
oddělující soumrak a svítání
Milý Radku, konečně se dostávám k Tvým básním. Tak ráda Tě čtu, ale úplně mě pohltily jiné povinnosti (zároveň i radosti :) ).
Proto teď doháním...
A samotná báseň je nádherná... chvíle důvěrnýho spojení světla a tmy... lámající se dotyk... svítání...
01.06.2025 20:25:47 | ukrytá v máku
....A v dechu dech........Tvé verše......po pěšince tíško....jemný vzdech......Ji.
02.04.2025 22:37:03 | jitoush