blues o dešťové holi
blues o dešťové holi
Anotace: z pohanských časů
V kruhu z bílého vřesu,
kde rituály spí pod kameny,
ležela hůl —
ne nástroj,
ale pozvání.
Byla hladká,
jako stehno bohyně z mramoru,
a její zvuk byl pamětí
dávné věštby,
kterou si nikdo netroufl přeložit.
Otočil jsem ji
a uslyšel tři ptáky:
prvního se zlatým jazykem,
druhého se zrcadlem místo očí,
třetího, který nosil mou smrt v zobáku.
„To je hůl prorokyně,“
řekla žena v zeleném plášti,
jejíž tvář měla tvary všech mých lásek.
Když jsem ji pozvedl,
zazněl zpěv —
pradávný chorál deště,
jenž kdysi probudil hory
a naučil trávu mluvit.
„To není déšť —
to je tanec na hraně času.
Každý korálek je brána.
Každá dešťová nit je stezka mezi světy.“
Zněla hudba,
a já se ocitl
v dávno ztracené bitvě,
kde jsem nikdy nebyl,
ale přesto tam zemřel.
A hůl se mi chvěla v dlani,
těžká proroctvím,
jež se teprve stanou.
Poslední tipující: PIPSQUEAK, Tomáš Václav Pohořalý, jitoush, enigman, cappuccinogirl, umělec2, RadoRoh, IronDodo, LaSasanka023, Kan, ...
Komentáře (20)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk06.04.2025 22:09:06 jitoush
..Tvá báseň si mě pronesla a pozvala za onen práh,kde se dějí věci......kde oči "vidí"tak nějak jinak a uši "slyší"trávu růst......vzpomněla jsem si mimoděk na můj oblíbený "Les Mytág"........ráda jsem se nechala "unést"do Tvého toku myšlenek......Ji./úsměv/
21.04.2025 08:19:47 monarcha stěhovavý
Chystám jej přečíst a nechat se tím světem okouzlit a schovat se tam. V knihovně už čeká, děkuju. :-)
05.04.2025 23:34:27 cappuccinogirl
ST a tvůj (podle mého) nejlepší blues...zatím, ale skoro bych si i zaprorokovala, že jak půjde čas... :-)*
05.04.2025 13:03:47 uživatel smazán
Copak to tu máme za klenot?
Moc pěkný...
05.04.2025 12:44:48 Rafinka
Opět, milý skvělý poeto a rytíři, mohu jen chválit, krááásné jak fantasy pro oddech a snění :-)
Vysekávám pukrle :-)
05.04.2025 12:54:35 monarcha stěhovavý
Do rytíře mám daleko, poetko Rafinko, spíš bych byl nějaký podkoní. :-) Ale to vyseknutý pukrle je stylový. ;-) Děkuju.
05.04.2025 12:01:45 šerý
Čtu si, a tato báseň, vyzněním "klonu" zdejšího zdatného poety Enigmana.* (Snad jen rozdílem jejího formátu.) Má to i ducha líčení populárního literáta Paola Coelha. Je to čtivé, je to krásné!* Jsem rád, že jsi k nám přišel a zde publikuješ.
05.04.2025 12:31:25 monarcha stěhovavý
Děkuju. :) Poslední týdny jsem žil jen středověkem a královstvím, co mělo v erbu jednorožce. Dost mě to pohltilo, pasování na rytíře mi uhranulo, magie si mě zase podmanila. Naprosto strhující epika, byl to opravdu ohromný zážitek. Doufám, že jsem někomu nešlápl do zelí, Enigman je prostě Pan poeta. Pana Coelha, ale přiznám se, jsem nikdy nečetl. :-) Ale hodně mě zaujal T.S. Eliot. :-)
P.S. Ti jednorožci mi ale nedají spát. :-)
05.04.2025 13:46:01 šerý
Jednorožec v symbolice pojmem, se nedivím*
I ten T.S Elliot je mi blízký. Mám k němu vyznání v zdejším regálu svých prací pod tiulem "Nezadýchaná."
05.04.2025 10:17:31 šuměnka
zrovna u hrany času jsem včera byla
únavu a smutek si tam sundala a odložila
odepla spony neklidu a rozechvění z děje
abych se zase zvedla do výšky -kde víc lásky se chvěje :)**
**
opět nádherné téma - až jsem se pohnutím usmála v nitru
05.04.2025 12:33:23 monarcha stěhovavý
To zní krásně, jako znovuzrození. :-) Díky za to
05.04.2025 12:37:31 šuměnka
já díky - že skvostný monarcha roztáhl svá křídla právě tady
by světu předvedl tu krásu čar a vzorů mimo rámec tradic :)**
