Ve městě pokrytém kouřem
tam
kde asfalt pění pod botama
tam rostou květiny z plechovek
a stromy se sklánějí k zemi
a žebrají
Včera jsem našel v trávě kostku ledu
a ta kostka tancovala
Když jsem se jí dotkl
zmizela
a zanechala mi na dlani puchýř
Tisíce myší se škrábou po zdi
ale nevidíme je
vidíme jen stíny jejich ocásků
jak se kroutí nad našimi hlavami
a občas to vypadá
že v nás něco zůstává
Někdy se ptám
co je vlastně pohřbeno
v hrobech všech těch stromů
Bože - stromy a žebráci? Tak to už je opravdu zle:-(
Silná báseň, jsem ráda, že je na světě*
09.04.2025 12:39:20 | cappuccinogirl