O utichání.
O utichání.
Kde píšťaly se dotýkám
dech, tichem ostřený
zhudebněn nicem do nikam
popírán ? Ne ! Už popřený
dech zadýchnutý suknem not
bourcovým hebkem uzpívaný
nadouvá rukáv, klot je klot
tam popírač, tu popíraný
jde z ovčích střívek, vzácných dřev
ozvučné desky chvění, kmit
zašpejlím ten zvuk do těch střev
průzračný tichý akvavit
line se, nedbá ucpávek
kde píšťaly se dotýkám
jak hluk z venkovských zastávek
od nikud tichnu do nikam . . .
Komentáře (23)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Obdivuju Tvoji obrovskou slovní zásobu a jak chutně umíš slova naservírovat... Zdravím! :-)
28.05.2025 11:54:56 | LaBruja
Milá La Brujo, jsem rád, že jsi se ozvala. Pozor na chutné servírování slov, chutně se dá servírovat leccos. Báseň by měla vyvolat pohnutí. Ne vždy se tomu dostojí. Ale děkuju za milá slova a srdečně zdravím. Chtěl jsem si přečíst tvé nové texty, ale ale pod tvým nicknamem jsi se mě ne zobrazila. Tak doufám, že jsi stále na Literu.
28.05.2025 23:28:22 | Matahaja
Tak s tím servírováním máš naprostou pravdu! Mám ráda Tvé myšlenky... A ano, jsem tady, stačí kliknout na můj nick v komentáři a určitě se musím zobrazit! :-) Krásný den :-)
29.05.2025 08:29:15 | LaBruja
ach Matahajo, opět ta lahodnost slov... a melodie ticha, moc ti za tohle dík:)*
06.05.2025 09:44:53 | Sonador
tichání-sláva! není utichání....únik před hlukem je unikání ku svobodě Ticha jako do nádechu šumění moře spřízněného s hvězdami a jinými vesmírnými neutichatelkami...ST*
27.04.2025 19:04:36 | Frr
Aha, Frráćku, je to jak píšeš, jen ta nostalgie po mocnářských zastávkách se mi tam vkradla.
28.04.2025 17:41:06 | Matahaja
Tíšenie ako jemná hudba...slová v tichej melódii plynú nenútene, v sprievode obrázkov...a nič viac netreba...
18.04.2025 22:52:40 | BlueZ
Prima, Matahaja přišel! A ve mě ožil jeho krásný poetický projev. Zejména dvě poslední strofy jsou mého vkusu dokonalé. Krásné kloubení a snoubení veršů s kořením civilní poezie. Skvělé, skvělé! *
10.04.2025 16:19:55 | šerý
Ahoj básníku, štědře jsi mi napsal, velice povzbudil, ale pochyby, skepse, je to příliš auto, málo polis. Obdivovat sám sebe se tresce. Polomáčený život.
13.04.2025 04:49:00 | Matahaja
Nádhera číst...tomuhle dám čas... ať načerpám co nejvíc*
10.04.2025 13:06:51 | cappuccinogirl
Capú, tváří se to vážně, ale nedá se tomu rozumět. Přes to díky za koment.
13.04.2025 04:51:37 | Matahaja
wow - je zas dílo k obdivu a přemýšlení!!
styl básně, co dokáže pohrát si s nitrem - a to cením :)**
10.04.2025 09:49:26 | šuměnka
Text je šelma, drápne, kdy to nejmíň čekáš. Lepší, než ušpinění slovy. A to já si nejsem jistý, jak je to tady. Díky za účast.
13.04.2025 05:00:58 | Matahaja
to jsem asi moc nepochopila?
13.04.2025 09:45:10 | šuměnka
Šuměnko, není na tom co chápat, je to nekorektní blábol. Není v tom nic osobního, omlouvám se. Tvé texty se mi líbí. Zdravím.
14.04.2025 07:08:52 | Matahaja
díky, žes to napsal, já zas měla dojem, že aniž bych tušila, čím to je?, jsem dalšímu v řadě šlápla na palec :)* takže se mi ulevilo, že se nic neděje
krásný den
14.04.2025 07:30:18 | šuměnka
