V šarlatovém sále

Hle jak se plazí modrobílí cherubíni

vlaje tu pochodeň a z hrdel jde tma

vstávaje v košili a v hodovní síni

i stojany na svíce, ne více než dva

Budí mne síla tvých hadích předků

mám namále jak otrok tvých rtěnek

a v holobytě roztodivných svědků

podává se kaviár a štosy směnek

Včeras byla vzrostlá jak paví oka

sekt tekl ba i v lesku tvých náušnic

z bible zůstala tu jen třetí sloka 

jen marnivá náruč vin a jinak nic

Dnes kosa kámen jen vřele objala

zítra ti koupím i všemocný splín

zas hlídka u brány stíny jen zajala

a moje slzy už padnou v tvůj klín