Je vlahá noc
a vzpomínám
na roky slibů.
Proč?
Tvá kytara jen hraje
a sen počítá hroty
zvláštních breků.
Budeme spolu?
Teď to nejde.
Slova jen šumí vesmírem
a končí slovem,
že myslím na Tebe.
Postel přeje zprávou
dobrou noc.
Jsi skutečný?
Neviděla jsem Tě
v krajině iluzí.
Prý čteš mé básně
a nejsem Ti cizí.
Možná tento rok
mi Tvou identitu prozradí.
Člověk je nesvůj,
když věty se mlží.
Drahý.
Budeš někdy hmatatelný?
Mám origami z dopisů, však z lásky stále váhám zda-li je vložit do lisu a nebo čekat dál...
13.04.2025 10:41:43 | RadoRoh
Skvělá!
Miluju odžité texty. Třeba když postel přeje zprávou dobrou noc ..
12.04.2025 22:12:42 | Vivien
Pripomenulo mi to knižku, ktorú mám doma: Griffin&Sabine - Nick Bantock. Poloilúzia, polorealita...veľmi príjemné čítanie, tak ako tvoja báseň.
12.04.2025 12:21:59 | BlueZ
tak ať se ti zhmotní brzy v celé velikosti
ať i jeho přítomnost tě konečně už hostí :)**
12.04.2025 11:49:24 | šuměnka