Opadavé stromy

Opadavé stromy

smráká se k večeru nad krajem rodným 
a probíhá právě léto pozdní 
a bouřkové mraky se po nebi honí 
však ve vzduchu je již cítit podzim 

a k večeru červánky vypráví 
že chtěly by zachránit léto 
že v životním cyklu je bezpráví 
a že smrt nám vždy vystaví veto

a než člověk se na světě rozkouká 
tak listí už ze stromů padá 
a podzimní vítr ti do vlasů zafouká 
i do tváře která neni již mladá

a když člověk se s člověkem sblíží 
pak ztrácí se v peřejích času 
a nikdy už nevrátíš tu jednu chvíli 
kdys propadl něžnosti dívčího hlasu 

kdys propadl něžnosti naivních citů 
a myslel si že nikdy už nepřijde smutek 
a pak jsi zahlédl barvu těch listů 
a zjistil že zákony vesmíru umí být kruté

...

smráká se nad krajem tichým 
a zima se pomalu blíží 
a když usínáš nerušen nikým 
když oči věčným spánkem se klíží...