Ticho po pokoji
Ticho po pokoji
Anotace: Z deníku malé autorky Mkinky 2025
Prázdno stíhá lux
a prach bere šedé vzpomínky.
Jako rádio
zvučí minulost.
Pračka ždímá na kost.
Telefon raději vypnutý.
K obědu domácí vajíčka
a kus dne je zas přejitý.
Dno počítá dny do konce.
Odejít nejde.
Babička upekla lívance.
I když je nahoře.
Stále kuchtí.
V mých rukou
létá její kuchařské štěstí.
Jsme geny,
co se drží pevně
nad rozlehlou propastí.
I prababička měla osud velký.
Prožila dvě světové války.
Často mlčela
a hladila mé vlásky.
Budoucnost je v předávání.
A tak maluji vibrace
z věcí,
co už dávno nejsou její.
Ale moje.
Vlastní.
Děkuji nebi.
Svět je láska
i druzí.
A nejlepší zlato
je právě v lidském srdci.
A to rádo světem hladí.
Moji milí.
Komentáře (24)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk16.04.2025 18:48:13 cappuccinogirl
Tohle je tak krásná pohlazenka...
propojuješ světy - ten nahoře i dole
a já mám díky tomu pocit, že je nadosah i to, na co jsem myslela, že už nikdy nedosáhnu...
Jak já ti děkuji, za tohle opravdu moc*
15.04.2025 14:32:34 šerý
Jaro vyvětráme od dlouhé tmy a jaříme. Tak do toho s optimizmem a jen špetkou nostalgie.*
