Po vyšlapaných cestách

Po vyšlapaných cestách

šlapání po známých cestách 
vyšlapaných už tolikrát 
podrážkámi tvých ošoupaných bot 
umí být krásné 
když cesty se klikatí 
stejně ve středu i v pondělí 

a pak ty cesty připomínají domov 
a poskytnou ti úkryt a teplo 
jako krb v obýváku při slunovratech
ve studených prosíncích 
když venku se smráká 
a teplo domova tě láká 

a pak příchází dojemné loučení 
když ty cesty se promění 
a ty z nich scházíš k novým zítřkům 
jež jsou nejasné 
a nemají v sobě to známé 
co tě hřeje když se tulíš k mámě 

a pak se po rocích k těm cestám vracíš 
a ty cesty už nevoní domovem 
už jen podivné srdce bušení 
ti přípomíná ty chvíle 
dávno zašlé v závějích času 
a ty jen marně toužíš znovu objevit tu krásu 

cest které byly kdysi domovem 
a dnes už jiní po nich šlapou.....