Poslouchám hudbu stromů
i táhlé domů
v křehkosti medu.
Jednou si vezmu lžíci
a jenom sladce budu.
Už beru kůru
a miluji zabarvení
i přítomnou naději.
Přeci zázrak
přijde za chvíli.
Hlavně, že včely zpívaly
i na dvorku,
co hladil a se smál.
Jsou Velikonoce.
Tak prosím,
ať schován je smutný vál.
Parket je křehký
a plodí jiskru v nás.