Buď jen jemně
přítomný v pohybu vlasů
koutkem úsměvu se připomínej
konečkům prstů
nech rozpadající se svět
minulým zimám, ustupujícím stínům
nespěchej nech se nést
volavčím peřím, tichými proudy
k zeleným hladinám
a popadaným květům... buď
jen jemně přítomný.
.....Mně se vybavilo při čtení Tvé básně Son ono Holanovo,které je mi tak blízké...
"Poslední list se třese na platanu,
neboť on dobře ví,že co je bez chvění,není pevné.
List nemusí tě,Bože,prosit o nic,
dal jsi mu růst a on to nepokazil.
Ale co já.... "
Krásná báseň.....jako pírko věčnosti...Ji.
28.04.2025 09:16:26 | jitoush
Báseň povýšená na hlubokou meditaci.
26.04.2025 00:29:39 | malé srdce
Minulé zimy, loňské sněhy, myšlenky pohřbené v závějích něhy. Nedýchat...
24.04.2025 09:56:00 | Jan Kacíř
chodím si k Tobě pro usebrání... *** živoucí jsi, peříčkově voňavě a tichounce přítomná... :-))***
24.04.2025 03:11:46 | Iva Husárková
Koukám jsem celý život zazimovaná :-), tak nějak duchem stále napůl ve svém světě, dělám to dobře Kat? Jinak ale úsměvem v těch zimách nešetřím, to zas ne. Patrně ještě nemám srdce na solár a dokážu "akumulovat" jen tak, mimo baterie, z prosté radosti* Och já prostinká ..
23.04.2025 16:17:06 | Vivien
krásně prostinká, Viv:) moc děkuju za krásný komentář a přeju hezký den*
24.04.2025 06:38:42 | Sonador