uprostred noci
v polospánku polobdení
trhá sa časť brehu
pláva dolu riekou
sledujem
šťavnatý kúsok pevniny
stromy
kríky
štebot vtákov
odnáša
naše krátke ale štedré spolu
bez priestoru na ublížiť
po prebolenom dni
rozhostil sa pokoj
....Klid je vítaný host....rozhostí se a může se ukládat to blahodárné prožívání.....Ji.
28.04.2025 09:10:14 | jitoush
Já žádných vztahů nelituji. Vždy si z nich uchovám alespoň nějaký hezký okamžik, který mi udělala dobře. Kdo chce hledat, tak si najde a nezatratí.
Když se utrhne balvan z chladné hory, je opět postor pro slunce. *
28.04.2025 01:59:13 | šerý
Pokud bylo to "spolu" štědré
pak nezáleží tolik na tom, jak dlouho trvalo
ale že bylo "užité" nas milion procent...
tož takhle nějak to pořád slyším kolem...
jenže
já jsem v tomhle pořád ještě dost zbojná
a vidím, hlavně cítím to jinak...
toužím po tom bohatém "spolu!
a šílím z toho, když není
a řve všechno ve mně: kruci, proč!!!!
jenže s tím nic neudělám
nedá se
a vztekám se v sobě
a pak se zas hladím vzpomínkama
sama
jo, nespokojená s tím, co mám
a přitom bych to asi fakt měla brát jinak, ale nedokážu...
a teď se fofrem omluvím, že jsem ti to tady rozjela tolika slovy
promiň, Gab
PROMIŇ**
když ve mně se ten pokoj nějak ne a ne rozhostit:-(
jsi zjevně moudřejší
a skvěle píšeš
a dokážeš spustit básní i lavinu emocí:-))*
28.04.2025 00:09:34 | cappuccinogirl
Aké promiň...toto je pre mňa najviac, keď sa spustí prúd slov, myšlienok, pocitov...ďakujem!
28.04.2025 00:20:33 | gabenka