Jako by stromy na křížové výpravě dleli
zalité krví zvuků a najedené modrým lnem
syrové zvony v těle kmenů prostořece zněly
a kyrysy ňadra plály jak čest pod tvým snem
Kůrou hoří a lýčím derou se touhou k domovu
pět kapek naber víčkem od odvahy sejít hořkostí
v boj vyzvala tě sonáta vlásků vzpříma a znovu
mosty z kamene vzýváš a i dneska zveš si hostí
Proč lesy lžou o loukách pýrů nedobytných?
Na čí straně sovy v nářku houkají své b-dur?
Kde ti oři v trysku teskní po podkovách nutných?
Jak zbavit píky a muškety dýchajících chmur?
Jako by pouště dusily vláhy zvěčnělých kaktusů
rudo ke kotníkům a podhoubí saje okamžiky bitvy
ladíš mi piáno na bojišti z dřeva - lásku z kusů
a ze supích per dnes létají jen překované břitvy
Stoupáš co dým dcerko kmene a dřeva hřejí tě
z tepny v proudu lásky kane na přesvaté kamení
prastaré kořeny vrostly do tvých nohou v světě
a prales šeptá, že koruny dějí předobré znamení