Pronikla mi oknem k ránu
vlahá vůně Tymiánu:
až vzduch se Sluncem zachvěje,
přimíchá píseň Šalvěje
a vytvoří vůni lásky,
kdy muži myslí na podvazky
a ženy na mužská objetí.
Vítr touhy přeletí
a zchladí horké hlavy
...po řece plují zprávy,
dobré, špatné, lživé,
laskavé a přívětivé,
pro čekající davy.
Však, zatím píšu o ránu;
a, co později se stane ?
Správně se ptáte, pane,
snad, dobrý nápad dostanu
a pokračovat mohu dál.
... tudy jsem chodíval
a k ránu hvězdám písně pěl,
když vracel jsem se zpět.
Já širokou, vždy, duši měl:
však je to řada let.
Už nejsem horká hlava,
tak to je, i to se stává:
teď raději mám místo flámu
vlahou radost Tymiánu
a píseň Šalvěje.
,
Už když jsem četla název básně, hodně jsem se těšila...a ne marně:-)
Je krásná*
29.04.2025 22:05:41 | cappuccinogirl
To rád čtu, díky za komentář. :-))
29.04.2025 23:21:02 | Kan
Co ty, příteli:-) Ale já jak jsem ráda četla:-)
Takže díky jdou na tvou stranu:-))
29.04.2025 23:29:54 | cappuccinogirl
otevřels jsi skvostnou bránu
miluju chuť Tymiánu
*
miluju chuť Šalvěje i Rozmarýnu
neměly by zůstat v jeho stínu
*
kořeněné chutě pro kdykoli
pro mne mají nad.gradaci k soli :)
29.04.2025 13:36:11 | šuměnka
sorry za chyby (to je tak, když se hlava nemůže rozmyslet, který tvar tam nechá -a zůstanou oba - klasický milostný trojúhelník :DD
otevřels skvostnou bránu - :)
29.04.2025 14:01:35 | šuměnka
No, je to krkolomná věta, ale, pokud můžu, volil bych "otevřel jsi..."
Ovšem veršovánku máš opět, velmi, pěknou. :-))
29.04.2025 15:19:11 | Kan