Óda na letní den

 

Óda na letní den

pod blankytnou oblohou 

smějí se láska a léto 

jen žij to a nečekej 

až v srpnu zase sklidí žito 

 

zelenají se koruny stromů 

rozkvetle se smějí aleje 

teplo potí střechy domů 

čekají až svěží déšť je zaleje 

 

po rozpálených lučních cestách 

dobrodruzi kupředu si pádí 

a kromě červencových polední 

na hrudi je pálí mládí 

 

a při zlatavých slunce skonech 

procházíš se po zápraží 

a letní pihy na tvých lících 

chtějí letní bouří zvlažit 

 

pod blankitnou oblohou 

smějí se láska a léto 

jen žij to a nečekej 

až v srpnu zase sklidí žito