Raz, dva, tři, teď…..
Raz, dva, tři, teď…..
Raz , dva, tři, teď
obletím svět .
Jedenkrát tam a zpátky.
Pak do oblak
stoupat jak pták.
Mám na to vlastní zkratky
Jen tak se vznést
dotknout se hvězd.
Mít křídla tažných ptáků.
Lehce jak dým
vzhůru letím.
Až k nebeskému vakuu.
——————————-
Raz, dva, tři, teď
obletím svět .
Tryskem a bez potíží.
Je zcela fuk
že překonám zvuk.
A také zemskou tíži.
Tam na oblohu
kde blíže Bohu.
Se možná člověk cítí.
Z výšky koukat
na krásu poupat
a rozkvetlého kvítí.
———————————
Raz, dva, tři, teď
nač otálet?
Stačí roztáhnout křídla.
Či nad střechy měst
nechat se nést.
Jako bublina z mýdla?
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
:-) jako malá jsem si moc přála umět létat... asi jako skoro všichni... a taky se mi to párkrát zdálo
01.05.2025 19:17:39 | janewe
Moc hezké, pobavila jsem se. A dokonce jsem si to ze svou neteřinkou zazpívala. Rozhodně ST. Z Prahy zdraví Daniela-danaska a malá Zorka.
30.04.2025 21:41:50 | danaska
Ahoj, tak to mě velmi těší že jste si to s neteřinkou zpívali. Zdravím z Brna do Prahy :-) A jsem rád že se vám básnička líbila.
30.04.2025 21:58:34 | orokroK
Raz dva tři teď
pod stromem seď
říkám a zůstávám při zemi
však do oblak
zvedám svůj zrak
a že tě vidím
teď zdá se mi...
škrt´s zemskou tíž
vznášíš se výš
výš i než kdejaký letadlo
že je ti krásně
je nad slunce jasné
a mne díky tomu napadlo
že omrknout svět okem poštolky, sovy
mi dá novej vhled a já hodně se dovím:-)))*
30.04.2025 21:27:48 | cappuccinogirl
Mňam, tak tohle je velmi krásný komentář. Mockrát děkuji a jsem rád že se ti líbila má básnička ;-)
30.04.2025 21:56:01 | orokroK
raz dva tři čtyři
ať všechno víří
jak křídla netopýří
jak lehounké chmýří
kamkoli, k Vesmírné střiži :)*
30.04.2025 11:12:36 | šuměnka
