Dívám se
a z okna provoz.
Sedím u stolu.
Lidé vyprávějí,
jak je venku
a já nemám chuť
zahrát na píšťalku.
Zkoumám zvuky.
Tam a tam se omlouvám.
V hlavě číslice a alarm.
Vypnula jsem zvuk
a nejraději bych shodila i tričko.
Stejně jen poslouchám
a v hlavě běhá a i c.
Prosím.
Škrt.
S tou zvláštní krabicí trávím celý den.
Škrt, práce i pryč je každý sen.
Polykám sadu
a čekám ,
až umělá Jitka vyjde z davu.
A potom ta škatule
dodá pěknou náladu.
Ju.