Pod chodníky města rostou jazyky

1)
Pod chodníky města rostou jazyky
z hlíny a olova. V noci šeptají spáčům
o botách, které předběhly smrt i lásku
A myši s lidskýma očima
se dívají vzhůru
skrze zakouřený déšť

Ref:
Město krvácí do vlastních žil
- horečnatá světla v mlze
a my jsme ta tma v jeho tepnách
Siréna pod kůží
Bojíš se ticha?
Ticho je matka

2)
V kabelech šumí básně pro topící se oči
Kořeny stromů prorážejí do snídaňových stolů
Každé ráno piješ čaj z dlaní
které se v noci hemžily červy
Tvé nohy zarůstají do země
až k chrámu z křidélek brouků

Bridge:
Pod městem je tělo, které nikdy nespí
Pod městem je dítě z kostí a bláta
Volá tě jménem, na které jsi zapomněla
ale cítíš ho v páteři vždy, když se sprchuješ

Ref:
Město krvácí do vlastních žil
- horečnatá světla v mlze
a my jsme ta tma v jeho tepnách
Siréna pod kůží
Bojíš se ticha?
Ticho je matka

3)
Až ti jednoho dne vypadají zuby
přilož si je k uchu a naslouchej
Řeknou ti, kde je zakopaný tvůj stín
a proč se lampy tak naklánějí
když jdeš v noci sama domů

Pak dlažba tě obejme
jako bys byla z jejího masa