Zajíc

1)
Ticho na úbočí přimrzlo k trávě
zajíc tam sedí, bez stínu, bez cesty
v tlamě drží kus suchého vřesu
a oči má šedé jak popel z večerních ohňů

2)
Vítr mu olizuje hřbet
a nese dál zápach rzi a kamení
svaly se mu chvějí jak zamrzlé struny
ale nepohne se, ani když ptáci utichnou

Ref:
Zajíc, strážce mrazivých polí
sám mezi kořeny, které se nikdy nezelenají
zajíc, na kterého svět zapomněl
jako zapomíná voda na prázdné studny

3)
Jeho dech se láme o jitřní hvězdu
jeho drápky kreslí znamení do ztvrdlé hlíny
a každé z nich volá někoho
kdo už dávno těmito kraji nechodí

(bridge)
Noc je těžká jako vypálená pec
a on v ní stojí — ne jako zvíře
ale jako kámen
porostlý srstí

Ref:
Zajíc, strážce mrazivých polí
sám mezi kořeny, které se nikdy nezelenají
zajíc, na kterého svět zapomněl
jako zapomíná voda na prázdné studny

(outro)
Až půjdeš tím místem
a sníh ti zaskřípe pod botami
ucítíš, jak pod tebou dýchá
zajíc — a celá zem s ním