Naděje ran

Za propadlištěm ran
nikdy nebudeš sám
a strašáci
smrti duše
co bolí Tvůj svět
proudí bodem běž v dobru
v naději měnit k lepšímu sebe a svět

Vetřelci do hlav dávnověků
na něž se ptám jako svatí
vždyť byli taky jen lidi
žili
jsou v nebi
nebo jsou klam?
Zda-li nikomu neublížili, když jsou tak svatí

Bolavé příkoří hodnot
pro něž se trpí
a lidi často nemají
a tím dobro drtí
Dobro co mě obveselí
k němuž utíkám

V dobro věřím
a ráda ho mám
dobro je pro mě láska a pomoc a naději dát
a věřit v Tebe
i když často
v sobě umírám
a člověk dělá chyby i když věří v Tebe
člověk je člověk a tak v Boha věřím

Hele vykvetla kopretina
tak jsem šťastná...