Když oheň dohoří,
teplo dál stoupá,
z uhlíků...
čekám u dveří
a marně doufám,
že vezmeš za kliku...
Když jednou zavítáš
alespoň na chviku,
když jednou probudíš
mě - z mojí samoty...
Budem hrát mariáš
o tvojí košilku,
budem hrát bridge...
o moje kalhoty.
nooo a mně by zas zajímalo, jestli se napřed hraje mariáš nebo bridge :o))
Krásně hravá báseňka
15.04.2007 21:03:00 | Navire
Jak jsem přečetla slovo ,,uhlíků", už jsem měla v hlavě vodnicu:D.. a pak už jsem při čtení nemohla myslet na nic jinýho...:D ach ta krásná závislost...:D:D
15.04.2007 16:48:00 | loveSKA
Hranice doplála,
možná, že něco
skončilo...
už nejsem zoufalá,
vím, co by se mi
líbilo...
všem lidem kolem dát
vědomí, které jim
přísluší...
to, ať nemusí hrát
naprosto o nic...
a už vůbec ne
o duši...
:o)
nádherná básenka...
15.04.2007 16:48:00 | Cecilka