Kamarád vypráví,
už dvakrát byl jsem málem mrtvý.
Vedle mě holka dopadla mnohem hůře.
Nehýbala se.
Teď léky a život bez porcelánu.
Jednou z toho pekla do nebe vstanu.
Život dal mi dřinu
Objímám a drž se, milá Jitušenko*
V úvodu jsi prakticky popsala jednu etapu mého života...
17.05.2025 10:54:12 | Ondra
Opatruj se a přeji hodně energie.
Na vse je tady poezie.
Silná a břeh moře omývá i vítr kolem písní ví.
Psát o všem je slastné umění.
17.05.2025 10:57:28 | mkinka
Moc krásně napsáno :-)* A děkuji a nápodobně, Jituško :-)*
17.05.2025 11:01:30 | Ondra
To muselo být těžké, soucítím. Krásný verš, hlavně ten konec je takoví nadějný.
17.05.2025 10:06:36 | Alba