Zahrada ticha

Zahrada ticha, obloha modrá,

opojná vůně červených růží.

Ticho, které se hledá, mluvení

beze slov, dětství, které se nikdy

nestratí. Obrazy, i když

byly bolestné, tak patří

ke mně.

Já a moji démoni,

kteří patří do mého já.

Víra, která se hledá,

ale naděje, která se najde.

Přátelé, kteří nikdy nezradí,

láska, která je nekonečná

v mém srdci.

Strachy, se kterými bojuji,

stránky, které znám jen já.

Optimismus, který miluji,

vůně svíčky, která objímá

moji duši a věří,

že zase vyjde den.