Pasáček mraků…

Ležím si na stráni
koukám na oblohu
ovády odháním
a přemýšlím o Bohu.
Nade mnou si mraky
do daleka plují
děti pouští draky
a já jen existuji.

Ne zelené trávě
nehnutě si ležím
a myšlenky v mé hlavě
od nikud, nikam běží .
Ničím nestresován
mám plnou fůru času
mraky fascinován
jen sleduju tu krásu.

Hejno tažných ptáků
letí někam na jih
a květů rudých máků
se na svou cestu ptají.
Mraky líně plují
kluci pouští draky
ne však ty ze slují
pouze papíráky.

Ležím si na stráni
a kontroluju mraky
jak si pryč uhání
pryč před mými zraky.
Pomalu se stmívá
a za mírného vánku
jak už to tak bývá
se změní do červánků…