Anotace: Robina Hooda
Každá větev je lukem
napnutým proti větru,
každý list šípem
bez cíle.
V dutině bzučí sršni
v brnění z vosku.
Království je jim cizí,
ale med kradou jen těm,
kdo nosí korunu.
U potoka spí kůň
bez uzdy a bez jezdce.
Jeho hříva je pomník
pro všechny, kdo se nevrátili
domů, ale našli cestu
do písní.
Pod dubem stojí
muž v plášti z liščích stop.
V jeho stínu tančí
dva holubi s opeřením
barvy zeleného pláště.
Nemají nohy,
jen křídla,
která nikdy nezaprášila
královskou cestu.
V jeho stínu roste i tráva
do tvaru provazových žebříků.
Nikdo po nich nestoupá,
jen vítr je počítá
jako uzly na krku.
Na větvi visí rukavice
vycpaná mechem.
Prsty v ní hladí
vlhký vzduch,
jako by hrály
na neviditelnou harfu.
Půlnocí padají žaludy
s vyrytými písmeny R.
Děti je sbírají na podpal,
ale plameny šeptají
co kapradí svěřilo temnotě
o lesích, které nikdo
nedobude.
[Dub nespí.
Dub převrací stránky
knihy z kůry.
Každé písmeno
je stopa po koňských kopytech.]
Čtu zrovna horor z lesa, zdálo se mi o lese, a ty tu o lese píšeš. A píšeš jako dycky náramně a nevšedně a emotivně a poutavě až do hluboké představivosti :-)
P.S.: Do Robina jsem byla jako dítě zaláskovaná ;-)
A miluju duby!
20.05.2025 09:23:14 | Rafinka
Milá Rafinko, děkuji za Tvou návštěvu mého vysněného Sherwoodu. :-) Na cestu Ti svítí kruh z liščí srsti, aby Tě dovedl k tomu nejstaršímu, kterému zrovna rozvazuje korunu mlha. :-)
Robin tam možná někde nechal šíp, jako znamení. :-)
Přeju hezký večer. :-)
^
l
20.05.2025 18:04:17 | monarcha stěhovavý