Anotace: Robina Hooda
Každá větev je lukem 
napnutým proti větru, 
každý list šípem 
bez cíle.
V dutině bzučí sršni 
v brnění z vosku. 
Království je jim cizí, 
ale med kradou jen těm, 
kdo nosí korunu.
U potoka spí kůň 
bez uzdy a bez jezdce. 
Jeho hříva je pomník 
pro všechny, kdo se nevrátili 
domů, ale našli cestu 
do písní.
Pod dubem stojí 
muž v plášti z liščích stop.
V jeho stínu tančí 
dva holubi s opeřením 
barvy zeleného pláště. 
Nemají nohy, 
jen křídla, 
která nikdy nezaprášila 
královskou cestu.
V jeho stínu roste i tráva 
do tvaru provazových žebříků. 
Nikdo po nich nestoupá, 
jen vítr je počítá 
jako uzly na krku.
Na větvi visí rukavice 
vycpaná mechem. 
Prsty v ní hladí 
vlhký vzduch, 
jako by hrály 
na neviditelnou harfu.
Půlnocí padají žaludy 
s vyrytými písmeny R. 
Děti je sbírají na podpal, 
ale plameny šeptají 
co kapradí svěřilo temnotě 
o lesích, které nikdo 
nedobude.
[Dub nespí. 
Dub převrací stránky 
knihy z kůry. 
Každé písmeno 
je stopa po koňských kopytech.]
Čtu zrovna horor z lesa, zdálo se mi o lese, a ty tu o lese píšeš. A píšeš jako dycky náramně a nevšedně a emotivně a poutavě až do hluboké představivosti :-)
P.S.: Do Robina jsem byla jako dítě zaláskovaná ;-)
A miluju duby!
20.05.2025 09:23:14 | Rafinka
Milá Rafinko, děkuji za Tvou návštěvu mého vysněného Sherwoodu. :-) Na cestu Ti svítí kruh z liščí srsti, aby Tě dovedl k tomu nejstaršímu, kterému zrovna rozvazuje korunu mlha. :-)
Robin tam možná někde nechal šíp, jako znamení. :-)
Přeju hezký večer. :-) 
^
l
20.05.2025 18:04:17 | monarcha stěhovavý