Anotace: vložená opravená verze 25.5.2025 (ten začátek mi prostě nedal spát)
Paprsek nejistoty
teď vchází
Ten jemný pohyb
jako když závěs ucukne,
když dýchne ráno.
Na hraně klíční kosti
se zastavil čas,
dech mezi dvěma slovy,
co nepadla.
Ještě nespíš.
Tvé tělo naslouchá jazyku mé kůže.
Tam, kde se dotek teprve stane,
mluvím přerývaně.
Ticho není prázdné.
Tvé mlčení
jemně,
téměř neznatelně,
jako když se zlomí sen,
aniž by se probudil
sklouzne po rameni,
vsákne se do klíční jamky,
vrství se v mezerách mezi námi
jako teplo, které čeká.
Bez tvého doteku,
těsně před svítáním.
---------------------------------------------
původní verze:
Paprsek,
ne jistota,
ale pohyb —
jako když závěs ucukne,
když dýchne ráno.
Na hraně klíční kosti
se zastavil čas,
dech mezi dvěma slovy,
co nepadla.
Ještě nespíš.
Tvé tělo naslouchá jazyku mé kůže.
Tam, kde se dotek teprve stane,
mluvím přerývaně.
Ticho
není prázdné.
Tvé mlčení
(jemně,
téměř neznatelně,
jako když se zlomí sen,
aniž by se probudil)
sklouzne po rameni,
vsákne se do klíční jamky,
vrství se v mezerách mezi námi
jako teplo, které čeká.
Bez tvého doteku,
těsně před svítáním.
To je prekrásne! Ako nádych ranného vzduchu, plné očakávania a napätia. Ten pocit pred dotykom... absolútna mágia!
25.05.2025 04:45:36 | IronDodo
Touha je dýchavičné dvojče dušnosti... je průsvitná. Spí si v lůžkách nehtů a cpe si bříška prstů chtíčem.
Pěkně si obudila poezií Ivuško.* Měla bys k nám chodit častěji. Zde v mnohých, pro takové čeření mysli i citu najdeš světla. Tmy, jen marností přehlížené a zanedbané v koutě.
24.05.2025 11:46:40 | šerý
Stavíš se do slunce – a tvůj stín na zdi, právě vyvolaný negativ.
Postava, ohraničená šedivým rámem dveří.
Tu nehotovou, květnovou fotku miluji.
Snad kvůli tvým neviditelným klíčním jamkám. Kdo ví.
24.05.2025 06:13:23 | jipi