Mezi dvěma světy.

Mezi dvěma světy.

Ještě nejsem vzhůru,
ale už nejsem ani ve snu.
Na víčkách mi leží stíny
včerejšího dne obrazy,
co se pomalu rozpouštějí
v šeru, v ránu, v ložnici.

Ticho v pokoji je jiný
než to snový.
ostřejší, těžší.
Vzduch se jakoby zdráhá nádechu,
hledám svůj rytmus, dech po dechu.

Za oknem první paprsky,
co malují na stěny,
nejasné tvary,
které se podobají
něčemu, co jsem kdysi znala,
ale už bych to jistě nepopsala.

Tělo v peřinách leží
ještě napůl ponořený
v měkkém blátě noci,
každý pohyb je pomalý,
jako by si nebyl jistý,
jestli už smí být skutečný.

V hlavě doznívá
poslední snová věta,
neuchopitelná, nejasná,
rozpadající se na slabiky,
které už nikdy nesložím zpátky.

Ještě chvíli mezi dvěma dechy,
uvězněná mezi dvěma světy,
co ještě neví, který z nich je pravý.

Autor mara539, 25.05.2025
Přečteno 70x
Tipy 29
Poslední tipující: kudlankaW, Marťas9, Rafinka, jort1, Kan, IronDodo, cappuccinogirl, ARNOKULT, Anfádis, šerý, ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Oslovilo tipuji na maximum.

Marty Kudlák
emeritní elegán v žaketu

28.05.2025 12:28:52 | kudlankaW

líbí

Děkuji za takovou ctěnou návštěvu :)

29.05.2025 08:50:07 | mara539

líbí

Budiž ;)

29.05.2025 22:51:44 | kudlankaW

líbí

Mezi dechy, mezi světy
TY
a v tobě okamžik prožítý...
Skutečný? Snový?? ... Kdo ví???

Nechtějme to vědět, nechme si to neuchopitelný tápání
než rozvoní se kuchyň snídaní
než ulice za oknem ti zazpívá
a vtáhne tě ze snového - do živa:-))**

25.05.2025 21:00:32 | cappuccinogirl

líbí

Mezi dechy,
kde se myšlenky
ještě bojí jména,
tam jsem tě možná potkala
v nádechu, co ještě nebyl dnešní,
a ve výdechu, co si nesl ticho včerejší.

A než se snídaně rozvoní
a okno začne zpívat městské blues,
ještě chvíli
jen tak
v tom neuchopitelném,
co není ani snem, ani dnem,
jen okamžik,
co se nesmí chytit,
jen prožít.

Moc díky :)

26.05.2025 08:06:19 | mara539

líbí

Krásná a působivá báseň. Moc se mi líbí, jak jsi zachytila okamžik mezi spánkem a bděním. Když jsem byl ještě mladší a když se mi podařilo dosáhnout toho vědomého bodu mezi bděním a spánkem, stávalo se mi, že se mé astrální tělo odpoutávalo od fyzického. Nejdříve jsem se dostal do stavu hluboké relaxace, až do částečného ochrnutí těla, potom proces pokračoval vibracemi, které mi projížděly celým tělem, následovalo silné hučení a pocit, že se propadám. Nakonec jsem pokaždé dostal strach a tím jsem ten proces přerušil. Tvá báseň mi to připomněla.

25.05.2025 20:16:07 | malé srdce

líbí

Ano tohle to zachycuje ten prchavý okamžik kdy přechází sen do bdění, kdy mezi dvěma nádechy je ještě svět nejasný :) A to co popisujš jsem zažila taky a jak říkáš občas děsivé je to dost podobné stavu před narkózou když ti nesedne :)

26.05.2025 07:56:29 | mara539

líbí

to bývá... :) pěkné

25.05.2025 11:37:57 | nehledaná

líbí

Díky :) taky kdo vstává rychle v neděli že :)

26.05.2025 07:51:06 | mara539

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel