Pažravosť strachu
Pažravosť strachu
ako tma vystrieda svetlo
zima jeseň leto jar
tak pravidelne končia
bezstarostné roky
poruší sa škrupinka
čo predtým po povrchu skĺzlo
preniká celkom do hĺbky
ochromuje rozleptáva
zapúšťa do škár korienky
pažravosť strachu opantáva
zväzuje dušu na uzol
človek sa túži schúliť
do pocitu bábätka
v brušku maminom
aj veľký máva právo
byť občas zraniteľný bezradný
mať svetielko čo nezhasína
keď svoje vlastné postráca
nájsť niekoho
kto pod kabát ho schová
zabalí do vatičky Nebojsa
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Bříško mámino
je skvělá skrýš pro mimino
no já už bych se nevměstnala
pro mě ta skrýška byla by malá
ale náruč, to je jiná
v ní se lehčejc zapomíná
na všechny trable světa
a po strachu je náhle veta...
(teda - skoro, abych byla upřímná, ani náruč nedokáže zázraky, ale - JE TO POMOC)*
29.05.2025 13:48:54 | cappuccinogirl
mimino má skrýš v brušku maminom
my, väčšie dievčatá(ženy) pod kabátom mládenca(muža)
29.05.2025 19:34:04 | gabenka
Už trochu jazyková bariéra, to přiznávám, nicméně hudba tvých slov je pozoruhodná. Vzpomněl jsem si, že Orten kdesi napsal zpátky do maminky. Bohužel jsem nenašel.
29.05.2025 10:44:01 | Jan Kacíř
Být "velkým" neznamená přerůst strach. Je stejným šťastným retům, které někdy vzdychnou Ách. Jsme všichni city na dotyk a na jedné lodi. Vítr na palubě vlas povíská, někdy kapitán v bouři odvahu zbrojí.
Vatičkou se obalit a tlaku čelit. Myšlenky černé, opět světlem bělit*
Vím, že jsi poetka náruče Nebojsova. Smělé čelo se pozná...*
29.05.2025 02:45:57 | šerý
